Každodenní kartáček, pár minut v koupelně, jaká samozřejmost. Jenže neviditelné vrstvy bakterií v ústech mohou být ve skutečnosti víc než pouhým problémem s dechem nebo zuby. Pod povrchem se totiž začíná rýsovat možné propojení mezi zdravím dásní a onemocněním, které mění život – Alzheimerovou chorobou. Přibývá důkazů, že to, co se děje v dutině ústní, může nečekaně zasahovat daleko za hranice zubní skloviny.
Skrytý most mezi dásněmi a mozkem
Pozorování ze zubní ordinace mohou být překvapivě blízko neurologické laboratoři. Chronický zánět dásní vypadá zpočátku nevinně: občasná krvácivost, nepříjemný pocit u dásní. Jenže mikroskopická cesta, kterou vykonávají bakterie rodu Porphyromonas gingivalis, dokazuje, že ústa nejsou jen izolovaným prostorem.
U lidí s Alzheimerovou chorobou byly stopy těchto bakterií opakovaně nalezeny v mozku. A nejen tam. I u osob, které nikdy neměly diagnostikovanou demenci, objevil tým vědců jejich přítomnost – jako tiché znamení začínající patologie.
Laboratorní světlo na infekci
Vědecké experimenty na myších ilustrují děje skryté oku. Po běžné infekci ústní dutiny došlo u myší k postupné kolonizaci mozkové tkáně stejnými mikroby. Vzápětí se zvedla hladina amyloidu beta, bílkoviny typické pro Alzheimerovu diagnózu.
Specifické enzymy, tzv. gingipainy, produkované bakteriemi, byly navíc úzce spojeny s neurologickými známkami poškození, včetně tau proteinu a ubikvitinu. Tyto toxické molekuly mají schopnost ovlivnit nejen synapse, ale svým tichým působením ovlivňovat vývoj neurodegenerativních změn i u zdánlivě zdravých osob.
Přehodnocení kauzality – co je důsledek a co příčina
Vysychající ústa během stresového dne, zanedbaný večerní kartáček – známé situace, které nové hypotézy staví do jiného světla. Zánět dásní už nemusí být pouze následkem postupující demence nebo nedostatečné péče o chrup. Naopak. Mikrobiální produkty z dásní se mohou dostávat do systémového oběhu, až k mozku, kde mohou nastartovat patologické procesy dřív, než se objeví první paměťové výpadky.
Složité vztahy, které byly dlouho přehlížené, dostávají nový význam. Ústa se tak ukazují jako skrytá vstupní brána pro procesy, jež mohou vést ke vzniku či urychlení neurodegenerace.
Nové možnosti prevence a léčby?
Výzkum hledá cesty, jak tento proces přerušit. Experimenty s látkou COR388 ukázaly, že je možné u laboratorních myší snížit jak množství bakterií v mozku, tak hodnoty amyloidu a známky zánětu.
Tyto výsledky dávají naději, že cílené zpomalení nebo prevence Alzheimerovy choroby by mohla spočívat nejen ve vývoji léčiv, ale i v lepší péči o ústní dutinu. Přesto platí opatrnost – vše čeká na potvrzení na lidech a další výzkum.
Ústa – jemný signál širšího zdraví
Jemné výkyvy v ústní hygieně mnozí přehlíží jako méně důležitou součást života. Nová data přitom naznačují, že mikrobiální společenstva v ústech tvoří významný článek v řetězci směřujícím až k mozkovým nemocem.
Alzheimerova choroba je komplexní, multi-faktoriální problém. Stále častěji však kráčí ruku v ruce s systémovou infekcí začínající v tak banálním místě, jakým jsou naše vlastní dásně.
Konec pohledu stranou
Vztah mezi infekcemi ústní dutiny a degenerací mozku přitahuje pozornost odborníků i laiků. Odpovědi nejsou definitivní, ale přibývá náznaků, že pravidla hry v hledání příčin Alzheimerovy choroby se změnila. Ústa, dlouho přehlížená, mohou skrývat tichý klíč k pochopení našich myslí i budoucích možností prevence.
