Budík ještě nestihl druhé zvonění a v úzké místnosti je slyšet šustění sportovního oblečení. Slabé světlo padá na podlahu, na kterou míří dvě ruce — a začíná pohyb, který je pro někoho samozřejmostí, pro jiného záhadou disciplíny. Pro Freda Sirieixe znamená každodenní série 301 kliků nejen součást rozvrhu, ale i pevný bod, který rámuje dění kolem kalorií, jídla a nápadů na lepší den.
Ranní rituál v číslech i pocitech
Začít den kliky zní jako úkol pro odhodlané. Fred Sirieix to ale proměnil v osobní rituál, bez kterého si ráno neumí představit. Tři sta jedna kliků není náhodné číslo. Každý den je dělí po 30, minutu za minutou, přesně desetkrát — a ten poslední jediný navíc, prostě pro štěstí. Prostor není podstatný. I v hotelovém pokoji se dvěma metry navíc to jde. Důležitá je pravidelnost a pocit pohybu pod dlaněmi.
Jak disciplína přežívá hody i všední dny
Sirieix je skoro pořád obklopen vysoce kalorickým jídlem a nezřídka si dopřeje máslo nebo pohár šampaňského. Právě možná proto je pro něj disciplína v tréninku zásadní protiváhou. Kliky jsou základ, k nim se přidávají dřepy s dvoukilovými činkami a stínový box — tři minuty tvrdé práce, pak krátká pauza na srovnání dechu. Během let se jeho tréninky zklidnily, intenzita poklesla, ale zvyk a vytrvalost zůstaly.
Minimalistický pohyb kdekoli
Není potřeba vybavená posilovna ani složité pomůcky. Sirieix si osvojil tréninky s vlastní vahou, které mohou probíhat i tam, kde je prostoru pomálu. Sdílí dvacetiminutové sestavy složené z kliků, vzdušných úderů, rotací ramen, dřepů, výpadů a dalších cviků. Nepotřebuje žádné výmluvy ani velké zařízení. Jen tělo, chuť se hýbat a pravidelnost, jejíž sílu nezpochybní ani dlouhý pracovní den.
Box jako zdroj síly a kondice
Základem jeho kondice je dnes box. Trenéři z minulosti, sparringy s šampiony, trénink na lapách — to vše formovalo jeho přístup ke způsobu tréninku. Překonávání zadýchanosti, práce na útoku i obraně, snaha posouvat hranice vlastních možností. Dlouhé minuty u bazénu, kde klidná voda dává možnost plavat dva kilometry za necelých čtyřicet minut, dokreslují všestrannost i inspiraci, kterou čerpá například od své dcery – úspěšné sportovkyně.
Rovnováha, radost i klid mysli
U Sirieixe nejde jen o sílu svalů. Po letech tréninků rozpoznal, jak důslednost a naslouchání tělu mění vztah k pohybu. Neusiluje o dokonalý vzhled. Cvičení je pro něj mentální očistou — tradice “zdravá mysl v zdravém těle” nabývá s věkem nových rozměrů. Rituály dávají každému dni strukturu. A když dojí poslední klik a cítí, jak mu tělo ožívá, obvykle přichází i dobrá nálada.
Stopy každodenního úsilí
Cvičit 301 kliků není volba jedné sezony. Je to tichý důkaz, že vytrvalost nemusí být hlasitá. Disciplína, rovnováha mezi potěšením z jídla a pohybem, a radost z překonání sebe samého — to vše nacházíme v jeho nenápadném ranním rituálu. S věkem přichází pochopení, že jednoduchý pohyb je paradoxně to nejsložitější vytrvat.
