Ranní zvonění budíku, tiché škrábnutí toastu o talíř, v ruce hrnek teplého čaje. Každý si skládá talíř podle přesvědčení, často s představou zdravější a delší budoucnosti. Nové zjištění tvrdí, že lidé jedící maso mohou mít vyšší šanci dožít se sta let než ti, kteří se masu vyhýbají. Ale příběh není tak přímočarý, jak by se mohlo zdát na první pohled.
Století a strava: nečekané souvislosti
V běžném životě se doporučení k rostlinné stravě skloňují téměř na každém kroku – v reklamách, v čekárnách ordinací i na stránkách kuchařek. Odborníci léta upozorňují, že vegetariánská strava přispívá ke snížení rizika srdečních nemocí či cukrovky 2. typu. Právě díky vyššímu množství vlákniny a méně nasyceným tukům se zdá být tou správnou volbou.
Přesto se v nové studii mezi nejstaršími objevil zajímavý výsledek – milovníci masa se dožili sta let častěji než ti, kdo se masu vyhýbali. Malá kuchyň, slabé světlo dopadající na krájený chléb – tam, kde se staří lidé rozhodují, co jíst, může mít volba nové důsledky.
Proměna potřeb ve stáří
Se vzrůstajícím věkem se lidské tělo proměňuje. Svalová hmota a hustota kostí ubývají, chuť k jídlu slábne; z talíře mizí kousky masa i sýra, často je nahrazuje zelenina. Právě ve vysokém věku se ale nutriční potřeby mění výrazněji, než si mnozí uvědomují.
Rostlinná strava zůstává příznivá zejména pro mladší dospělé. V pokročilém stáří však přichází nový problém – podváha a křehkost, které výrazně zvyšují riziko komplikací i úmrtnosti. Ukázalo se, že nižší šanci na dožití stovky měli hlavně ti senioři, kteří se masu vyhýbali a současně byli podvyživení. Naopak senioři s normální hmotností riziko nesdíleli.
Význam živočišných produktů ve stáří
Vařené vejce, sklenka mléka, rybí filet na talíři – i v malém množství mohou tyto položky sehrát ve stáří překvapivě zásadní roli. Právě živočišné produkty jsou bohatým zdrojem proteinu, vápníku i vitaminu B12, které jsou důležité pro udržení svalstva a zdravých kostí.
Mezi seniory, kteří ve stáří konzumovali alespoň mléčné výrobky, vejce nebo ryby, nebylo vyšší riziko snížené dlouhověkosti pozorováno. Mírně vyšší tělesná hmotnost se ukazuje být ochranným faktorem v pokročilém věku, což potvrzuje takzvaný „paradox obezity“.
Jiný pohled na zdravé stárnutí
Vědci upozorňují, že hlavní strategií ve stáří není už pouze prevence dlouhodobých chronických nemocí, jako dříve, ale hlavně zabránění podvýživy a úbytku hmoty a síly. S věkem se celková potřeba energie snižuje, avšak potřeba některých živin stoupá.
Pečlivé plánování stravy, případně doplňky, jsou proto pro vyznavače čistě rostlinné stravy ve stáří klíčové. Nutriční rady, které platily v dětství nebo dospělosti, se s přibývajícími roky mohou dramaticky změnit. Výživa by měla být reakcí na stárnutí těla a jeho aktuální potřeby.
Pohybující se hranice doporučení
Stůl se mění spolu s našimi roky. To, co prospívá tělu ve středním věku, nemusí stačit o pár desetiletí později. Není překvapením, že univerzální recept na zdraví zůstává v nedohlednu.
Výživa ve stáří vyžaduje jiný přístup než v mládí. V popředí stojí individuální volba, přizpůsobená tomu, jak tělo reaguje na stáří a nároky života.
Výsledky posledních výzkumů ukazují na nutnost přemýšlet o stravě pružně – s ohledem na věk i tělesnou kondici. To, co platilo před dvaceti lety, může dnes potřebovat úpravu. Klíčem zůstává schopnost přizpůsobit stravu etapě života, nikoli vyhledávání univerzální pravdy v jednom talíři.
